Empuribrava 2022

V termínu 5.3. – 13.3. se pod vedením Chrudoše a Fíly vydali sportovci naší „první“ skupiny na soustředění na jih Evropy a to konkrétně do Španělského přímořského města Empuriabrava.

V pátek 5.3. jsme tedy všichni sbalili, navázali a vyrazili Mercedesem Olomouckých raftařů na cca 20 hodin dlouhou cestu přes Německo, Francii až na sever Španělska. Cesta krásně ubíhala v Mercedesu bylo spousta místa a pohodlí na ležení, filmy běželi jeden po druhém, jak na běžícím pásu, vše šlo až po másle až do Francie… Zde se při předávce řidičů byl odhalen problém s dobíjením auta, no ale jeli jsme dál a doufali, že stejně jako se problém objevil, tak zmizí a nebo že dojedeme až do Španělska a tam začneme řešit… Bohužel co jsme nechtěli se stalo realitou a zhruba dvě hodiny od Francouzských hranic přestalo hrát rádio a palubovka začala svítit, jako Vánoční stromeček nejdřív přestalo fungovat ABS pak ESP a těsně před zastávkou od odpočívadle auto zahlásilo, že světla jsou již v „emergency módu“. Na odpočívadle jsme se podíval Chrudy pod kapotu a usoudil, že nevidí nic jiného než motor a tak jsme zvolili variantu ráno moudřejší večera a přespali jsme na odpočívadle – noc byla krásná venku -5, Webasto ani ň a tak jsme všichni zapnuli spacáky až ke krku, natáhli se do zadního prostoru na ležení, sedačky a přečkali do rána. Ráno jsme probudili kamaráda Pišáka, který bydlí cca dvě hodiny cesty od místa kde jsme stáli a ten nám bohužel nedokázal hned pomoci a tak jsme volali odtahovku – odtahovka nás za „krásnou přátelskou“ cenu 500 euro odtáhla do jejich místního servisu, pohrabali se v autě a bohužel rozsudek byl nejhorší možný – rozbitý alternátor a jelikož se ve Francii o víkendech nepracuje, tak oprava musela počkat nejdříve na pondělí. Začali jsme vymýšlet, jak dostat celou 9ti člennou skupinu na místo určení – nakonec Hynek Plášil přišel s návrhem řešení, že pro nás dojede ze Španělska Ondra Rolenc, jenž zde byl již týden s reprezentací v místě naši destinace, nabere nás i s vlekem a věcmi a Chrudoš zůstane ve Francii u Pišáka a počká, než opraví auto a přijede. Jak Hynek vymyslel, tak se také stalo a my s denním zpožděním dorazili na místo určení! Sláva!

Naši tréninkovou pouť jsme zahájili v neděli prvními kolečky na kanálech, které „špikují“ celou Empurii. Nejdříve se naše naděje jen projížděli a seznamovali s místním prostředím, počasí poměrně přálo, nebylo sice žádné Palermo, ale bylo příjemných 15 stupňů. Až do středy byl program stejný, ráno snídaně, dopolední trénink v podobě dvou koleček (pro místní znalce i s rezervou!), poté oběd, odpočinek, odpolední trénink ve stejném duchu jako ranní, poté volný program převážně trávený s kamarády z reprezentace v místním skateparku. Od středy šlo již do tuhého, ranní krátký závod s videem a následně i intervalové tréninky, takto naši mladí zápasili až do soboty, kdy je opět čekal ranní test, následovaný volnem, bohužel v sobotu už nám přestalo přát počasí a byl poměrně intenzivní celodenní déšť, jenž se nás držel i v nedělí, kdy jsme po dopoledním tréninku sbalili naše náčiní a vyrazili směr Pardubice – na této cestě se naštěstí už žádné překvapení nekonalo a tak jsme v ranních hodinách úspěšně dorazili až na loděnici.

Celé soustředění myslím bylo velkým přínosem a doufejme také zážitkem pro všechny členy výpravy, někteří si dokonce na cestě i zalyžovali . Doufám proto, že trable s autem nás nezastraší a příští rok vyrazíme zase!