Mistrovství světa ve Francii

02.07.2012 10:39

Největší sportovní událost roku 2012 ve sjezdu na divoké vodě

Na přelomu června a července se konalo Mistrovství světa na divoké vodě na řece Isere ve velmi populárním resortu La Plagne. Jak už bývá téměř zvykem na MS se nominovala řada pardubických závodníků: Ondřej Rolenc, Tomáš Kejklíček a Radka Valíková na singlkanoi, Jan Šťastný s Ondřejem Rolencem na deblkanoi a Lukáš Uncajtik s Davidem Lisickým na deblkanoi, Radka Valíková na kajaku.

Počasí ve Francii vyšlo naprosto dokonale. Ručička rtuti se pohybovala nad 30-ti stupni, nicméně voda byla velmi studená, což znamenalo pro organismus jistý teplotní šok. Reprezentace byla ubytovaná v centru městečka Bourg st. Mourice, kde jim nic nechybělo k jejich pohodlí.

První závod se konal v klasickém sjezdu a Pardubice měly hned dvě žhavá želízka- Ondřeje Rolence a Lukáše Uncajtika. Zatímco závod singlkanoistů se konal dopoledne, deblíři si museli na svůj start pár hodin počkat.

Ondřej Rolenc startoval hned v úvodní disciplíně druhý od konce, což znamenalo dobrý přehled o svých soupeřích na trati. Na posledním mezičasu byl ovšem Ondřej pátý, nicméně v cíli to znamenalo třetí místo a poslední francouzský závodník Guiallaume Alzinger, který ho na mezičase pořážel byl ještě na trati. Nakonec v cíli se karta otočila na Rolencovu stranu a mohli jsme slavit bronz.

Rolenc po závodě:

Na klasický sjezd jsem se dlouho připravoval a individuální medaili jsem si chtěl odvést, ale trať byla hodně náročná. První úsek je po rovině a jsou tam mělčiny, tak to vezme spoustu sil a to nejtěžší teprve začne. Ve střední pasáži jsem byl naprosto vyřízenej, ale tři minuty před cílem jsem se vzpamatoval a vzal jsem zato, nakonec jsem zajel vůbec nejrychlejší úsek mezi posledním mezičasem a cílem a nakonec je z toho třetí místo. Po dojezdu jsem musel ještě čekat na posledního závodníka, který jel minutu za mnou, jestli mě neodsune na bramborovou medaili, naštěstí ta minuta utekla rychle, než se člověk rozdýchá, osvěží, tak už jsem ho viděl v cílové linii. Nakonec jsem ho porazil o necelou sekundu, což na dlouhém sjezdu značí velkou vyrovnanost.

Tomáš Kejklíček dojel na 15. místě a byl spokojený se svou jízdou. Vítězem se stal chorvatský Emil Milihram, který získal už svůj několikátý titul v klasickém sjezdu v řadě.

Odpoledne jsme čekali na Lukáše Uncajtika a jeho parťáka Davida Lisického. Klukům se nepodařilo rozjet závod, tak jak si představovali a nemohli se dostat do tempa, potom to už bylo lepší, ale bohužel se jim nevyhnulo několik chyb na trati a každá i byť sebemenší chyba naskakuje do konečného výsledku a projeví se na čase. Lukáš s Davidem nakonec skončili 8. a na stříbro chybělo 10 sekund a na bronz 8. S rozdílem třídy vyhráli specialisti singlkanoisti, Yann Claudepierre a Guillaume Alzinger na trati nadělili stříbrným medailistům 28 sekund, i přesto že už odjeli jeden závod dopoledne.

Lukáš Uncajtik:

S výsledkem můžeme být spokojeni, ale mohlo to být lepší, ale taky horší. Na trati jsme udělali několik chyb, které nás trochu rozhodili z tempa, nicméně jsme se snažili o maximum a na medaili chybělo 8 sekund.

Další den byly na programu hlídky:

V singlkanoi se družstvo skládalo z Ondřeje Rolence, Antonína Haleše a Lukáše Novosada a nakonec si dojeli pro bronz.

Ondřej Rolenc měl velmi na pilno, když pár minut po dojetí si klekl do deblkanoe se svým trenérem a společně s Lukášem Uncajtikem, Davidem Lisickým a Janem Zdráhalem s Michalem Cucem vybojovali znovu bronzovou medaili.

Po hlídkách následoval pro závodníky den odpočinku, ale pro Jana Šťastného to byl náročný den, protože se konalo Mistrovství světa v kategorii Masters. Jan Šťastný ovšem svým soupeřům odjel o půl minuty a s přehledem se stal Mistrem světa.

Další den se konala kvalifikace do nedělního finále ve sprintu, kdy postupovalo 12 singlkanoistů, 10 deblkanoistů, 10 singlkanoistek, 12 kajakářek a 15 kajakářů.

K týmu se připojila Radka Valíková, která ještě musela splnit neodkladné studijní povinnosti .Ondřej Rolenc zajel dvě pěkné jízdy s vyrovnanými časy a do finále postoupil z 9.místa., Tomáš Kejklíček skončil opět na nepopulárním 13.místě a finále mu o necelé dvě sekundy uteklo, ale Tomáš zajel dvě technicky velmi skvělé jízdy, proto byl s výsledkem spokojený.

Na singlkanoi kvalifikaci vyhrála Radka Valíková, neštěstí se přihodilo do té doby úřadující mistryni světa Australance Rosalyn Lawrence, když se převrátila v cílové linii a protla fotobuňku hlavou dolů, a proto nepostoupila do finále.

V deblkanoiích se nám představila nově složená posádka z Ondřeje Rolence a Jana Šťastného a do finále si zajistila postup ze 4. místa, kam ji doprovodili ještě další dvě české posádky. Bohužel brána do finále zůstala uzavřená pro Lukáše Uncajtika s Davidem Lisickým, kteří skončili na 12.místě a na postup do finále jim chyběly necelé tři sekundy.

 

V kajakářkách žen si dojela pro 16.místo Radka Valíková, která ze singlkanoe přesedla do kajaku, ale ne proto aby si vyjela finálovou účast nebo nějaké umístění, ale aby si vyjela místo v české hlídce kajakářek a pomohla jim k úspěchu.

Po tomto dlouhém a náročném dni následovalo finále, které se jelo na rozdíl od kvalifikace na větší vodě a pouze na jednu jízdu. „ Buď, anebo.“

Jako první se vydal z pardubických závodníků Ondřej Rolenc, který zajel velmi dobrou jízdu, neudělal žádnou chybu, nicméně z toho bylo 4. místo.

Další na programu byly singlkanoistky. Radka Valíková startovala jako poslední závodnice, protože  se stala vítězkou kvalifikace, nicméně si vypila hodně hořký kalich a to až do dna. Na mezičasu byla průběžně druhá o pár setin, což nic neznamenalo, bohužel v cílové linii potkal stejný osud jako Australanku Rosalyn Lawrence, když se převrátila a protnula cílovou linii s hlavou pod vodou.

Radka Valíková po závodě:

Tak určitě to je zklamání, ale je to sport. Určitě jsem si chtěla odvést medaili, ale místní čochtan a zákon gravitace tu měl holt větší sílu. Zamrzí to, ale alespoň mám motivaci do dalších let. Stejně by bylo dost troufalé přijet dva dny před finále a ještě to tu vyhrát, takhle zlato zůstalo ve Francii a bronz do Čech zásluhou Hanky Peterkové. Je to trochu paradox, že dvě medailistky z loňského MS potkal dosti podobný osud v cíli.

Jako další jel Ondřej Rolenc s Janem Šťastným, ale jízda se úplně optimálně nepovedla a nakonec skončili 7. Bronz putuje do Čech zásluhou Lukáše Tomka a Michala Šrámka.

Závod hlídek:

Odpoledne ještě následoval závod hlídek. Nejvíce jsme drželi pěsti singlkanoistům, protože Tomáš  Kejklíček měl vždy smůlu a ještě na žádnou světovou medaili nedosáhl. Po první jízdě byli naši borci na 2. místě. Druhá jízda se nepodařila, tak jako ta první, ale přesto trio Tomáš Kejklíček, Lukáš Novosad a Ondřej Rolenc získalo bronzovou medaili.

Tomáš Kejklíček:

Dobrý no. Na medaili ze světa jsem čekal 21 let a tolik je právě tady Ondrovi. Bude to taková oslava, že to ještě Pardubičky nezažily.

 

Hlídka kajakářek ve složení Radka Valíková, Klára Paďourová a Anna Zástěrová skončila na smolném 4. Místě o 0, 91 sekund.

Poslední závod byl závod hlídek deblkanoistů. Nicméně únava byla velmi znát a to především na Ondřeji Rolencovi, který v ten den začínal svoji pátou závodní jízdu. Proto první jízdu trochu s Janem Šťastným zaostali za našema deblířema, ovšem na druhou jízdu překopali taktiku a nejrychlejší jízdou dne v deblkanoích se posunuli na stříbrnou příčku, když zlato putovalo opět do rukou Francie.

Jan Šťastný:

Je to super, získali jsme stříbro. My tu jsme s Ondřejem teprve na zkušenou, vždyť je to náš první velkej závod na deblu. Skoro to bylo zlato, ale to jsme stejně těm klukům z Francie udělat.

Hodnocení celého šampionátu očima pardubického trenéra:

Myslím si, že se šampionát vydařil, mohli jsme přivést ještě o tři medaile více, což by bylo reálné, ale musíme uznat, že jiní byli lepší nebo měli trochu více toho sportovního štěstí. Teďka si dáme několik dní pauzu od pádlování a sportu a na konci prázdnin se opět začneme intenzivně připravovat na novou sezonu, protože se bude konat jak Mistrovství Evropy, tak Mistrovství světa ve sprintu. Oba dva závody ve Slovinsku.